Balbutická komunita

[bodyia]

[XXL]

Ahoj Rhette,

mas pravdu, v techto otazkach se neschodneme.

>>>>>>>Víš, někdy mi mrzí, když mají lidé tak silně zkreslené představy o náboženství a hlavně o Bohu.

To myslis svoje predstavy, moje predstavy nebo predstavy tech dalsich?

>>>>>>>Ale jak praví Písmo - Boha někdo někdy neviděl - takže se není čemu divit, že se v tomto lišíme.

Pismo pravi ze Boha někdo nevidel? To nevim. Pismo neni od Boha, je od lidi, kteri z doslechu psali to co slyseli. Je to mnohokrate upravovany a prepisovany text. Nekdy i spatne a nepresne prelozeny. Buh zapsal vse co potrebujeme, do nasich srdci, ne do pisma. Pismo je mrtve, ale my jsme zivi.

Ze Boha někdo nevidel? Boha viděs na kazdem kroku. Je vsude kolem Tebe. Buh je manifestem zivota.

>>>>>>>Je však zcela jasné, že člověk není roven Bohu, tedy dokonale dobré a moudré duchovní bytosti - kdyby byl, tak si tento svět neumím představět (jsme přeci jen z masa a kostí - determinování sociálními, fyzikálními a chemickými zákony přírody a prostředí, ve kterém žijeme).

Obdivuji tve znalosti. Byl Kristus roven Bohu, svemu Otci? Jiste. Byl to jeho syn. Kristus ale ucil, ze my vsichni jsme detmi nebeskeho Otce, ne jenom on. Ze Buh nas miluje laskou, jakou nejsou schopni dat vsichni nasi pozemsti otcove.
Svou smrti nam chtel Jezis rict, ze to co dokazal on, dokaze kazdy clovek, ktery ma viru. To je smyslem jeho poselstvi.

Taky preji vse dobre.

[XXL]

Nazdar Zbynku,

k tvemu prispevku asi toto. Kdysi jsem cetl knihu Job, utkvela mi v hlave tato Jobova myslenka: "Ceho jsem se nejvic bal, to postiho me. Dolehlo na me to, ceho jsem se lekal".

Nepripomina ti to neco? Preber si to jak chces.

[Vladim]

Prosím Vás komu tady z těch lidí pomohou ty citace náboženských myšlenek - pokud někdo je tak silně věřící, tak asi potíže s mluvením nemá ( nebo si je dokáže " vědecky zdůvodnit " a je svým způsobem štastný...). Ale myslím, že 95 % přispěvatelu na tomto webu to nic nemuže dát, nebo tomu nerozumí. Je věc každého z nás, čemu věří nebo nevěří, ale v žádném případě to není samospasitelné. Kdyby to všechno tak snadno a spolehlivě fungovalo ( jak popisují příspěvky o restech z minulých životu aj. nesmysly ), nebudou na světě daleko větší trápení, než-li je naše zakoktávání.
Jinak k tomu strachu z mluvení ( jak popisuje třeba Zbyněk ) - u mě to asi tak nevzniká. Nemohu říct, že bych měl strach třeba z telefonování či vystoupení na poradě apod., ale stojí mi to poslední dobou hrozně sil ( myslím to překonávání křečí, abych ze sebe vypravil pro ostatní přítomné alespoň trochu srozumětelné věty...). přijdu večer domu a jsem potom nesmírně psychicky vyčerpaný, rozhozený a bez nálady. To se mi před několika lety vůbec nestávalo, nehledě na to, že třeba ještě před cca 6 lety jsem neměl ani potíže s telefonováním před ostatními lidmi, nákupy apod.. Kde přilša ta hrozná změna, nevím a nepodařilo se mi to bohužel anylyzovat ani s dobrým psychologem. prostě najednou to nějak začalo a mám obavy, že se to u mě jako zlozvyk pevně zakořenilo v podvědomí.
Nesouvisí to se strachem, i když reakce lidí na mé potíže mi samozřejmě nejsou ( jako každému z Vás ) nějak příjemné....
Celé to v mém případě vzniklo ve 3 letech leknutím z čerta , kdy jsem několik dnu úplně oněměl ( taková blbost, že ), na základní škole jsem byl schopen klidně číst před třídou bez jediného škrobrtnutí celé články.Okolo puberty se to začalo zhoršovat, přes střední i vysokou školu. Potom v zaměstnání to bylo celkem ucházející, až opravdu velké zhoršení sleduji posledních 5 let. Nezbývá než věřit, že to zase trochu odezní - nic jiného se asi dělat nedá.
Je zcela zbytečné se toho bát, neboť to je potom ještě horší - vím, že se to lehce říká a hůře realizuje v běžných situacích. je zajímavé, že ke zhoršení stačí i víkend či dovolená, kdy je člověk relativně v klidu. Naopak, pokud se " rozmluvím " tím způsobem, že se třeba hodně rozčílím, zdá se mi, že potom jsou potíže menší ( což nechápu ).
Je to složité..... domnívám se po svých zkušenostech, že pokud se s tím dá účinně něco dělat, musí to být ještě v ranném dětství, potom už je to dost neovlivnitelné.
Budu rád za jakékoliv případné názory či zkušenosti, pokud jsem se někoho ze čtenářu dotkl, promiňte mi to.

[XXL]

Vladimire & spol., jen jsem se vam snazil pomoct. To vy prominte me, nechal jsem se unest.

[Rhett]

Milý XXL a milý Vladimíre - i já se moc omlouvám za své hloupé tlachání. prostě se někdy nechám strhnout.
Co se týče koktání, také pozoruji zhoršení - před šesti lety jsem přestal vyslovovat písmeno P - člověk si až pak uvědoměl, jak je toto písmeno časté a důležité. též, v posledním měsíci, cítím, že se to opět zhoršuje. Ale podle mé logopedky je to jen subjektivní pocit - nevím. Podle všech by se ale měla s rostoucím věkem řeč zlepšovat - tak jsem optimista.
U pana Drozdy byl jeden můj kamarád - jen jednou - říkal, že už tam někdy více nevkroeí ) Je to prostě na nás samotných, přátelé. Nebojme se toho - nebojme se sami sebe. Díky.

[Anonymní]

Rhett: subektivni pocit? Jak muze tva logo-petka vedet co se ti odehrava v tve hlave?

[Anonymní]

Ty vole (hezký pozdrav z 60. a 70.let, který jsem tehdy měl zautomatizovaný), seš štastný člověk, když si myslíš, že se koktavost s věkem zlepšuje. Naopak: zhoršuje se, protože u člověka středního věku se toho očekává nejvíc - hlavně suverenita, plynoucí z životních zkušeností. životních zkušeností je habaděj, mám i všechny možné školy apod., ale všechno, úplně všechno je nanic. Na co jsou mě perfektní znalosti, když je ani nevyslovím ? Stojí to prostě za ....... (ten vul je u mne maximum vulgárnosti, dál asi už nepujdu). Zbyněk.
P.s. Zdravím ostatní šťastnější koktavce. A k tomu Drozdovi asi nepujdu.

[Anonymní]

A ještě jednou bych rád vyjádřil souhlas s příspěvky Vladimíra, ty vole, jsme asi podobnýho věku a taky podobných názoru, a byl jsem rád, když jsi projevil názor, že bychom se měli nějak kontaktovat. Ale furt platí můj před - předchozí příspěvek - když on se vás ... plachej. zatím nejsem schopen bližšího komunikování než takhle na stránkách, a asi to tak zustane. Tak aspoň moc zdravím. Zbyněk.

[Kaja]

to Zbynek: Já bych to všechno tak nezatracoval. plně s tebou soucítím a chápu, jak těžké to je v dnešním světě, kde dobrá komunikace je samozřejmostí a nutným základem. právě proto se nabízí začít alespoň v tréninku komunikace s lidmi podobných problému, kde se myslím nemusíš tolik obávat. Nejhorší, co se ti při té komunikaci muže stát, je asi to, že myšlené slovo vůbec nejsi schopný říct, což si myslím že z pohledu druhého balbutika nebude důvod se nějak smát v tu chvíli, ale naopak povzbudit. Zní to velmi lehce, nejhorší je začít a udělat první krok, ale věřím, že po překonání to jde jen lépe. Pokud budeš mít zájem, tak mi napiš na tlamych@post.cz a můžeme o tom třeba jen pokecat přes mejlík, řešení si myslím je v každé situaci, akorát je potřeba se nezakuklit zkoušet to takovým způsobem, jaký pomáhá a ne třeba trénovat podle rady logopeda osamocený doma v podobě čtení článku z novin nahlas a zkoušení ruznách slabik pořád do kola....jinak držím všem lidičkám s podobnými problémy palce.

[vladim]

Zbyňku, klidně mi napiš, třeba na : skripel@seznam.cz a zkontaktujeme se ( pak ti zavolám a můžeme " pokecat " ). Jsem z Prahy, 47 let.
proč to nezkusit, hůř být nemuže.

V.