Obsah fóra Balbutická komunita Balbutická komunita
fórum o všem možném a koktavosti nejvíc:-)
 
 FAQFAQ   HledatHledat   Seznam uživatelůSeznam uživatelů   Uživatelské skupinyUživatelské skupiny   RegistraceRegistrace 
 ProfilProfil   Soukromé zprávySoukromé zprávy   PřihlášeníPřihlášení 

Pomozte rodicum balbutika

 
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra Balbutická komunita -> Metody
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
gabi



Založen: 18.1.2009
Příspěvky: 2

PříspěvekZaslal: po leden 19, 2009 11:58 am    Předmět: Pomozte rodicum balbutika Citovat

Ahoj vsichni, vcera v noci jsem hodinu procitala vase forum a i kdyz misty jsem se, ackoli sama touto vadou reci netrpim, citila frustrovana, preci jen nechci ztracet nadeji, a tak vas prosim o pomoc - poradte mi jako mamce 3 a pul leteho krasneho sikovneho kloucka, ktery uz bezmala rok zadrhava, protahuje prvni slabiku, co s tím - tedy jak bych se jako rodic, a to vy jako dospeli lide uz mate svoji zkusenost,mela k takovemu diteti chovat, abych neprohloubila jeho vadu, nevyvíjela tlak ci stres apod. Sama jsem zasla na kynieziologii ( zbytecne), navstevujeme psycholozku, ktera nasadila Bachovy esence ( zda se, ze k nicemu) a jednou za 14 dni chodime na logopedii. Syn mluvi treba 14 dni temer stoprocentne, nikdo by nic nepoznal, neni ani plachy ci zamlkly, je to slunicko. A pak, aniz bychom poznali co je tim spoustecem, je tyden kdy se trapi s kazdym slovem a jen "zpiva". Trva to rok. Chtela bych znat odpovedi na tyto otazky:
Je obvykle, ze se uroven mluvy tak vyrazne strida, tedy velmi dobre a
hrozne obdobi?
Je dobre se synem mluvit o problemu nebo predstirat, ze je vse v poradku a my nic neslysime?
Pamatujete si nekdo, ze by vam vadu reci "zpusobil" starsi sourozenec, ktery neustale pokousi, provokuje a buzeruje?
Jakych vychovnych chyb se jako rodice mame vyvarovat - ktere treba spousti problem a my o nem nevime, pokud tedy mate takovou osobni zkusenost.
Je nekdo, kdo koktal jako predskolni dite a pak uz ne?
Znate nebo navstevujete nekdo doktorku Tamaru Cenkovou, Praha -Liben a jakou s ni mate zkusenost?

Mockrat vam dekuji, pokud si nekdo najdete cas a napisete mi. Trapi me strasne vycitky, patram zpet do tehotenstvi, mam pocit, ze je to moje vina, ale nevim jak a kdy jsem to svemu diteti ucinila. Milujeme ho samozrejme stejne ba i vic, ale uvedomujeme si, ze krasa - tedy ne-krasa mluvy je handicapem. A samozrejme take vime, ze na koktavost se neumira a ze jsou horsi veci na svete. Dokud je maly chci ale bojovat, tak jako bojujete vy - vsem vam drzim palce a preji krasny mrazivy cas.
Gabi
_________________
gabi
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
alexandrap



Založen: 25.8.2008
Příspěvky: 17

PříspěvekZaslal: po leden 19, 2009 5:54 pm    Předmět: koktanie Citovat

Ahoj, ja koktám asi od svojich 11 rokov a myslím, že mi to sposobili spolužiaci, ktorí sa mi posmievali, hlavne preto ako sa obliekam, lebo moji rodičia nemali penazí nazvyš. Ale som rada, že mi to rodičia ani nikto v mojom okolí nepripomínal, že koktám, lebo si myslím, že tým by sa to bolo ešte zhoršilo. Zamyslela si sa so psychologičkou nad tým, či syn neprežíva nejaký stres, či nemáte doma nejaké problémy, ktoré by vplývali na jeho psychiku?
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
gabi



Založen: 18.1.2009
Příspěvky: 2

PříspěvekZaslal: po leden 19, 2009 7:25 pm    Předmět: Citovat

Jedinym stresovym faktorem muze byt starsi bratr, manzelstvi mame spokojene, tez s prarodici mame hezke vztahy a spoustu kamaradu.
_________________
gabi
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
balbut



Založen: 10.5.2008
Příspěvky: 7

PříspěvekZaslal: po leden 19, 2009 9:15 pm    Předmět: re Citovat

Ahoj,

přesně jak jsi psala,taky mám někdy lepší období a někdy horši.Bohužel se to nedá předpovědět ani odhadnout.Myslím,že to mají všichni balbutici nevyjímaje.
Jinak Kineziologie mi také výrazně nepomohla ale je potřeba být na více sezení.
Pokud má tvůj syn špatný zážitek,lze tuto špatnou vzpomínku vymazat z podvědomí(teda údajně).Čím dříve,tím lépe.Problémy a špatné návyky pak jen přibývají.
I Bachovky jsem vyzkoušel ale nejsem si jistý jejich účinností.Bachovky mají(údajně) pomáhat na psychiku člověka.
Každopádně si myslím,že jsi bezva matka.A čím dříve se koktavost řeší,tím je větší šance na „vyléčení“.Určitě zkus ještě ty Bachovky i Kineziologii a logopedii bych já osobně navštěvoval každý týden.Jednou za 14 dní je málo.Dospělý člověk už má „brouka v hlavě“ ale dítě to určitě vstřebá a pobere snáz,teda když mu někdo pomůže a ukáže mu cestu.
Důležité je prý mluvit pomalu a samozřejmě dobře dýchat,to je základ.

Hodně štěstí

Balbut
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Mikeke



Založen: 10.12.2007
Příspěvky: 27

PříspěvekZaslal: út leden 20, 2009 7:35 pm    Předmět: Citovat

Je mi 15 let, proto bych reagoval pouze na toto: "Je dobre se synem mluvit o problemu nebo predstirat, ze je vse v poradku a my nic neslysime?"

I když je to jen pár let zpátky (počítám, asi 7 let), přesně si nevzpomínám, kdy se mnou máma začala řešit to, že koktám (začala se mnou docházet na logopedii). Každopádně rodiče se mnou o mém koktání příliš nemluvili a ani nemluví (ale ne ve smyslu, že by to bylo tabu). Prostě to brali jako fakt. Podobně jako já beru to, že jsou při těle. Prostě jsou takoví a nutit je, aby zhubli, to je vážně nebudu. Smile

Za mě můžu říct, že nehorší bylo, když za mě někdo doříkával. Jsem docela nepoddajná osoba a tohle bylo pro mě bylo vážně ponižující.

Ale nyní si myslím, že se má řeč postupně lepší. A myslím, že by to tak nebylo, kdybych přišel zdrcený ze školy kvůli koktání a rodiče by to doma ještě více rozmázavali. Doma se má dítě cítiv v bezpečí a uvolnit se, a ne pořád přemýšlet nad svou řečí. Alespoň to tak vidím já. Wink
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
orw



Založen: 7.12.2008
Příspěvky: 9

PříspěvekZaslal: út leden 20, 2009 8:40 pm    Předmět: Citovat

No, můžu vám k tomu něco říct, protože jsem byl nedávno na sezení u nové logopedky a ta mi řekla zajímavé věci. Mí rodiče udělali chybu, když se mnou přestali v takovém věku, jaký píšete, přestat docházet na logopedii, protože se mi řeč zlepšovala. Logopedka mi sdělila, že jsou v současné době ještě v raném věku dítěte schopni téměř nebo dokonce úplně vyhladit veškeré nepravosti, jelikož v tom věku teprve vznikají ty návyky na špatné mluvení, se kterými se teď potýkáme. Je velice těžké je odstranit. Ale v takovém věku to samozřejmě možné je. Proto to určitě nevzdávat, jak jsme to v podstatě udělali my Smile
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
tacud



Založen: 27.10.2007
Příspěvky: 48
Bydliště: Brno

PříspěvekZaslal: út leden 20, 2009 8:59 pm    Předmět: Citovat

Nevím, jak to vnímají tříleté děti. Ale třeba já, když jsem byl na základní škole, tak jsem si strašně přál aby se mnou zašli rodiče k logopedovi nebo něco s tím dělali, nestalo se však. Proto pokud se vám zdají nějaké metody neúčinné, pro dítě to může znamenat hodně, i když nevím jestli tak v útlém věk..... ale určitě jak dospěje, tak vám bude vděčen za veškerou snahu, kterou jste měla při řešení jeho problému...

Co se týče komunikace s dítětem, myslím, že věty jako "Mluv pomalu" a podobně jsou (z vlastní zkušenosti) bezvýznamné... I takové dokončování vět je nepříjemné a ponižující. Lepší je si dítě vyslechnout bez časové tísně a snažit se navodit uvolněnější atmosféru při komunikaci...

Soužití naších rodičů bylo a stále je bezproblémové, přesto se nejen u mě, ale i u staršího bratra koktavost vyskytuje.... A pokud se ve vaši rodině objevuje nějaký stresový faktor, může to mít vliv i na řeč vašeho dítěte, ale nemyslím, že by to byla ta jediná a hlavní příčina...

Velmi si cením toho, že vám tahle záležitost není lhostejná. Určitě neztrácejte naději....Je to věc, která se dá určitě efektivně řešit. Wink
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Zobrazit autorovy WWW stránky
Giovanni



Založen: 7.8.2008
Příspěvky: 58
Bydliště: SVK, Veľký Krtíš

PříspěvekZaslal: út leden 20, 2009 10:53 pm    Předmět: Citovat

hello,aj ja som zacal koktat cca ako 3 rocny,mna zevraj vystrasil brat v tme a odvtedy koktam ale urcite doporucujem vyhladat psychologicku,alebo psychologa,mne ziadny logoped,liecenia nic nepomohlo ale psychologicka ano skoda ze nechodieval som k nej skor len na 2.stupni ZS a to uz bolo dost neskoro,mne urcite ona najviac pomohla.Vola sa PhDr.Zita Kochanikova v Banskej Bystrici ordinuje ale raz za tyzden aj v CZ,alebo aspon vtedy tak ordinovala..... dufam ze som pomohol Very Happy
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Hegi



Založen: 1.1.2007
Příspěvky: 57
Bydliště: Olomouc

PříspěvekZaslal: ne březen 01, 2009 7:08 pm    Předmět: Citovat

tak me se teda zda ze me osobne to spustil bratr ktery se mi vysmal od te doby jsem na to zacal myslet a bylo to horsi a horsi pak jsem zacal hur mluvit pak to zacalo samozrejme i ve skole kde se mi zacali smat takze jsem se tim zacal trapit mel jsem strach z mluveni a vypestoval jsem si na to v 9 tride fobii kdy jsem vubec nemluvil a ani jsem nebyl schopen mluvit po 3 rokach jsem se te fobie konecne jakz tak zbavil, zkus treba syna prihlasit az bude starsi do fletny nebo plavani aby umel hospodarit s dechem a pak treba az bude starsi tak snim cist a nutit ho aby cetl a mluvit snim nejvice pomaha mluvit no proste trenovat mluveni, a ano snad kazdy balbutik ma sve lepsi a horsi obdoby a bouzel se to furt strida Razz
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Oreme



Založen: 31.7.2007
Příspěvky: 9
Bydliště: Liberec, Zlín

PříspěvekZaslal: út březen 03, 2009 10:26 pm    Předmět: Citovat

Ahoj, pokusím se taky přidat pár věcí, které jsem v průběhu času posbíral.

K tvým otázkám:
Běžne se stává, že se úroveň konktavosti mění. Může to záviset na spoustě faktorů od prostředí, toho jak se človek vyspí až po to, s kým mluví. Nevím, jestli se dá "z venku" poznat, co je tím spouštědlem, ale hodně lidí na to nepřijde nikdy. Já to taky u sebe nevím. Zpravidla řeč zhoršuje stres, časová tíseň, únava.

S komunikací se synkem to bude asi obtížnější tím, že mu je teprve tři a půl roku. Mám čtyřletého brášku a přiznám se, že nevím, jak bych na to šel. Ale pokud budu vycházet z toho, co se doporučuje dospělým balbutikům, tak bych o problému mluvil. Je důležité, aby človek takovou věc určitým způsobem přijal a nebyl sám ze sebe frustrovaný. Takže určitě vytvořit takovou atmosféru, kdy se o tom nebude bát on sám mluvit... největší psychické bloky si totiž vytváři balbutici sami a dá potom hodně práce s tím něco udělat. Neměl by se bát vyprávět, hrát roli na besídce a podobně.

Starší sourozenec může být spouštěcím aspektem.

Určitě neuškodí, když si bude společně třeba v autě zpívat. Jak už tu někdo napsal, zpěvem se naučí pracovat s dechem, což může hodně pomoci. Podobně si myslím, že byste mu mohli nahlas číst, aby si zažíval rytmus řeči... alespoň prozatím, než si bude moci číst nahlas sám. Krom toho to je poměrně příjemná činnost, která rozvíjí i další dovednosti.

Jinak snad jen doporučení nesnažit se ho "chránit před okolním světem". Čím míň bude mluvit a začne si vytvářet zábrany, tím se může v budoucnu situace zhoršit. Takže nedokončovat věty, neptat se za něj...

Věřím, že s odbornou pomocí se s celou věcí dá v tomhle věku ještě hodně pracovat a bude to za čas dobrý. Přeju hodně štěstí tobě i špuntovi.

PS: Mám výbornou zkušenost s foniatrickou klinikou v Žitné ulici, tam by určitě poradili fundovanější, než jsem já.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
máma



Založen: 14.12.2009
Příspěvky: 15

PříspěvekZaslal: ne únor 21, 2010 5:05 pm    Předmět: Citovat

Ahoj já mám taky syna s balbuties, 5,5 roku. Koktá od 2,5 roku, kdy se nám narodil mlaší syn a stěhovali jsme se. podotýkám, že bráchu přijal s velikou radostí a láskou, taktéž stěhování proběhlo v pohodě. Později mi psychiatrička řekla, že to třeba přijal v pohodě, ale bylo to zrovna v období, kdy se mu prudce rozvíjela řeč a on potřeboval čas, aby to zpracoval, jenže do toho přišly takový pecky jako je brácha a nový domov. No a protože on má zřejmě řečovou složku slabší (u někoho jiného by se třeba mohla projevit nějaká alergie, nebo snížená imunita atd.), tak se to projevilo koktáním. Napřed to začalo pomaloučku, třeba i s půlroční pauzou a po tom horším období vždycky pak začal lépe vyslovovat, nebo si hodně rozšířil slovní zásobu. Tak jsme si říkali, že to bude jen vývoj. No pak se to stále horšilo, až koktal vlastně pořád, přidaly se občasný tiky a koktal na začátku slov, uprostřed, pořád. Tak jsme chodili k logopedce ve školce, celkem na nic, pak ke klinické logopedce. Tam chodíme od června 2009. Zdá se to celkem lepší. Nám dělá největší problémy, když je moc zážitků, lhostejno, jestli dobrých nebo špatných. Zkrátka setrvalá nuda a stereotyp, to je to pravé ořechové. Nějaký mega akce pečlivě dávkujeme, snažíme se na to kluka dopředu připravit, hodně si o tom povídáme a pak i po akci, všechno pořádně rozebereme, třeba si i něco namaluje a taky ho vedu, aby o tom zpravil babičky, zkrátka, ať si to pořádně zažije. Dál jsou průser virózy, zejména horečkové stavy - horečka prý způsobuje nějaký změny na mozku, netuším jaký, ale přechodné zhoršení u nás nastane vždycky.Logopedka radí, abysme ho odvedli od počítače a zavedli do přírody, hodně četli, zpívali, recitovali, doma si hodně v klidu povídali,bez zaplé televize, počítače, rádia atd. Taky i my máme pomalu a volně mluvit, což je dost problém, já melu jak kulomet, vlastní matka mi čsto nerozumí Very Happy No zkrátka takové principy, podle kterých by asi bylo dobře vychovávat naprosto všechny děti. Tohle všechno nám pomáhá, já jsem ještě koupila MagneB6, které uvolňuje a posiluje nervovou soustavu - 1xdenně a kozlíkové tablety- půlku tbl. denně. Tahle kombinace dost zabírá.je pak klidnější a dobře spí. Jo taky dostatek odpočinku je prý potřeba a ve vašem věku určitě i odplední spánek.
V létě zadrhával strašlivě, fakt jsme z toho byli nešťastní, užírala jsem se ve dne v noci, taky jsem si to dávala za vinu, vyčítala jsem si , že jsem špatná matka. Pak mi docela pomohlo počtení na tomhlo fóru, řekla jsem si, že balbuties není charakterová vada ani se na to neumírá a trochu to hodila za hlavu. A mám pocit, že právě tenhle postoj je nejpotřebnější. Protože tohle uvolnění zřejmě přenáším i na syna, když koktá, tak dělám jakoby nic a podněcuji ho, aby mluvil dál a řekl mi všechno chce. Když se zrovna nedařía vidím, že je z toho nervózní , tak mu říkám, že mě strasně zajímá, co chce říct a klidně to budu poslouchat, jak dlouho bude potřeba.
Už mám strach, aby mě členové fóra nevymazávali pro nekonečnost příspěvků, tak končím, ale moc ráda o tobě uslyším.Tereza
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Martin Ježek



Založen: 19.3.2010
Příspěvky: 10
Bydliště: Brno

PříspěvekZaslal: čt březen 25, 2010 9:15 am    Předmět: Citovat

Ahoj, já bych rozhodně před synem nic nezastíral, i když v tak malém věku nevím, asi ho to ještě neštve, co?, protože si asi nestihl vytvořit mraky špatných zkušeností s koktavostí, já co si vybavuju, tak mě to bylo jako děcku totálně fuk, nebo si aspoň nepamatuju na nějaký blbý situace.. ty dorazily až v pubertě.. ne že by bylo dobrýj teda mu to předhazovat každý den a nutit ho, aby na koktavost furt myslel nebo ji pořád rozebíral, ale pokud zvolíte cestu předstírání, že "nic neslyšíte", tak ho časem uvedete do reality, že vlastně vůbec nekoktá.. jenomže on se potom bude s realitou (že koktá), střetávat o to tvrději.. spíš bych zvolil cestu pozorovat ho a při nějakém náznaku, že ho to trápí nebo že si o koktavosti chce promluvit, tak bych téma otvíral co nejčastěji.. tabu ničemu nepomůže..

K těm "spouštěčům", de facto to může být cokoli, podle mého má každý nějaký "svůj" vlastní spouštěč (důvod) a souhlasím, že přijít na to je klíčové, nebo aspoň hodně důležité.. určitě bych to hledal v rodině, protože tak malé dítě se nikam jinam ještě nedostane.. může v tom vězet brácha (nebo spíš jeho chování), ale můžete v tom být i Vy jako matka, nějaký Váš vzorec chování nebo něco takového.. nebo taky Vaše rodina jako celek - to, že svoje manželství hodnotíte jako harmonické neznamená, že to tak vidí i Váš syn.. něco ho tam klidně může štvát a tak se rozhodl, že začne koktat.. zkoušejte měnit různé věci (nějaké návyky, zlozvyky, chování) a pozorujte, jak to ovlivňuje syna a jeho řeč.. vnímejte ho, jako ženská jste na to jak stvořená.. Wink

A čeho se vyvarovat? Mě třeba hrozně štvalo, když na mě mamka "tlačila".. ona to sice nikdy neřekla přímo, ale vzhledem k tomu, jaká je (rychlá střela, energická, jako vítr), tak to na mě vždy tak působilo.. taky mě štvalo, když řekla při mé blokádě "zastav se, pořádně se nadechni".. jednak to většinou vůbec nepomohlo (zastavil sem se, nadechl, a - blokáda začala nanovo), a jenom mě to nasralo Rolling Eyes ...

A ještě k těm výčitkám matek: ačkoli to nikdy nepochopím, protože jsem jednak chlap a jednak ještě nemám děti, rozumím tomu. Podle mého si tím ale dost zaděláváte na vlastní problémy. Váš syn něco prožívá, je to jeho život, jeho příběh, on koktá, ne Vy. On se s tím musí vyrovnat, on bude s koktavostí žít (nespraví-li se mu v dětství). Vy mu můžete "jen" pomoci, vést ho na cestě (hlavně teď z kraje života). Navíc - on ty Vaše výčitky, byť je směřujete vůči sobě a ne jemu, velmi dobře vycítí. A těžko říct, jak na ně zareaguje.. může to vést klidně k tomu, že se mu ta řeč zhorší, protože bude cítít tlak, že musí mluvit dobře, jinak bude jeho mamce "špatně".. je to jen moje hypotéza, může to být pak úplně jinak, ale každopádně bych byl na výčitky hodně opatrný, jsou to mrchy, který nás zbytečně ničí. Smile

Každopádně držím palce Vám a hlavně Vašim dětem. Oni to nějak zvládnou, nebojte.. Smile
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Alfirin



Založen: 24.10.2011
Příspěvky: 2

PříspěvekZaslal: po říjen 24, 2011 6:22 pm    Předmět: knizka Citovat

Ahoj:)
Odporucam ist do Pantha Rhei, ci ineho knihkupectva, najst tam knihu od HRABICU - Ćo nam telo rika.. je to o duchovnej pricine chorob a je tu aj o zajakavani.. Nemusis si kupovat cleu knihu, i ked je velmi zaujimava, no urcite si precitaj tuto cast!
Deti ktore sa zajakavaju su zaslane do rodin preto, aby sa neucili spolunazivat, aby sa naucili pochopit jeden druheho a to prave prostrednictvom dietata ktore sa zajakava a s ktorym teda musis mat viac strpenia... Hlavne musis ho obdarovat velkou laskou.. Dalej uz neviem co tam presne bolo, ale urcitew si to precitaj

Ja som taketo stastie nemala, mam 19 a kokcem doteraz.. moja rodina sa stale hada, uz aj moja psychika je narusena a prave kvoli tmu sa tohto nevioem zbavit.. aj ked sa pokusam meditovat.. neda sa Sad Pokial nie je laska a porozumenie.. tak to nejde..
dufam ze ked sa odstahujem tak to zmyzne.. este mam nejaku sancu..do 25tky.. tak dufam
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Alfirin



Založen: 24.10.2011
Příspěvky: 2

PříspěvekZaslal: po říjen 24, 2011 7:47 pm    Předmět: Nasla som to! Citovat

Nasla som to- presne tu pasaz, a je to tu na fore:)
tu to skopirujem:)

Poruchy vyjadřování a učení (koktavost, dyslexie)
Jak je dítěti bez domova? Jak je člověku bez lásky? V rodině, kde se objeví koktavost, či dyslexie, je třeba každý nový den zalévat láskou a city víc než ten předchozí. Členové dané rodiny jsou koktavostí vyzýváni, aby dbali zejména na společné, příjemně strávené chvíle a před ekonomické obavy, jež rodí rozum, kladli mnohem důležitější pohodu. Naplní-li se rodina harmonií, neúspěšně stres a pokušení do jejích příslušníků bijí.
Koktavé, či dyslektické dítě se k Vám dostalo řízením osudu, abyste se navzájem více naučili lásce. Možná zprvu zažije od ní odvrácenou tvář (byť zevně bude žít rodina v blahobytu), ale věřím, že díky lásce Vás, rodičů, pozná šeď života jen krátce. S dítětem přichází do rodiny Láska. Dítě Vám ji připomíná, dítě Vám ji rozdává, dítě i Vaši lásku velice potřebuje. Žijte přiměřeným tempem, vizte, jak Vás Bůh stále chrání a hladí, vnímejte krásu lidí i přírody, a z toho všeho čerpejte životní sílu. Chovejte (nejenom) k sobě vzájemnou úctu a beze strachu, plni optimismu procházejte novými dny. Jestli tohle naplníte, léčba Vašeho koktavého, nebo dyslektického dítěte bude relativně krátká a úspěšná.
Člověk, u něhož se objeví porucha řeči - koktavost (balbuties), byl někdy ve své minulosti neblaze ovlivněn druhými. Nemohl svobodně mluvit, jednat, nýbrž byl víceméně vykonavatelem a „otrokem“ přání jiných. Koktající jedinec kdysi plně nerozvinul svou osobnost. Doposud nepřekonanou vzpomínkou na dávné časy, kterou si přinesl do současného života, je právě koktavost. Existuje rovněž opačný důvod této poruchy vyjadřování. Úděl něčím svázaného člověka (např. neschopností plynule se vyjádřit) zažívá nyní duch, pod nímž v jiném jeho vtělení mnozí trpěli (dřinou i duševně pohrdáním jejich pána). Rodiče „prvního“ koktavého dítěte i dítě samo jsou většinou klidnějších povah, nenároční a ke všem laskaví (samozřejmě též oni mnohokrát v životě i těžce pochybí). Druhý typ koktavého dítěte se obvykle objevuje v ekonomicky dobře zajištěných rodinách, v nichž ale rodiče „nemají čas“ na sebe ani na svého potomka, a dítě bývá spíše hyperaktivní.
„Mohu to vůbec říci? Nebudu pokárán, radami a pokyny ubit? Bude mě slyšet, nebudu jinými či důležitějším přehlušen? Mají mé názory vůbec nějakou cenu? Mám promluvit teď, nebo až za chvíli?“ Nedůvěra, nerozhodnost, prožitek zavržení a odmítnutí jakékoli jeho aktivity a dále tvrdost, bezcitnost a neoblomnost druhých svazuje koktajícího člověka.
S člověkem, který koktá, trpí nějakou dyslexií či podobnou dysfunkcí (viz níže), řeš věci důležité i banální s pokojnou myslí, upřímnou láskou, trpělivostí a s něhou v hlase. A pozor, případnou faleš nemocný dobře rozpozná. Říkáš sice: „Pojď, Jiříčku, budeme se spolu učit,“ avšak vyzařuješ a dítě cítí: „Už mě to učení s Tebou vůbec nebaví, vždyť to stejně skoro nemá cenu. Pojď, ať už to mám pro dnešek za sebou.“
Máš doma balbutika (někoho, kdo koktá), dyslektika (někoho, kdo má problémy se čtením a těžce se jednoduchým textům nejen naučí, ale i málo je chápe), dysgrafika (někoho, kdo hůře píše, byť ruce má zdravé), dysortografika (někoho, jemuž TY - TI, či A - Á splývá a jisté části pravopisu jsou pro něj „španělskou vesnicí“), dyskalkulika (někoho, pro něhož je hodina matematiky skoro ztrátou času či mučením), nebo dysapraktika (někoho, kdo má problémy vykonávat složitější a účelné pohyby - odemknout dveře, obléci se apod., aniž není hybnost jeho končetin porušená)? Máš-li doma či ve své blízkosti takovou nešťastnou „dušičku“, buď na ni velmi hodný. Hlaď ji, chval a buď rád, že doma nemáš člověka hluchoněmého, alexika, agrafika, aortografika, akalkulika či apraktika, jejichž postižení je v uvedené oblasti konání totální.
Nespěchej a netlač ani na své dítě, ani na svého manžela, s nímž mas možná též „trápení“. Nečekej zázraky od své ratolesti ani manželky, která sice tělesně žije na tomto světě, ale duchem velmi často pobývá někde jinde. „Dysjednajícím“ osobám vždy dopřej dostatečný čas k vyjádření, nevyvíjej na ně tlak a neurčuj jim žádný termín k dosažení nápravy. Myšlení postiženého se díky Tvé laskavosti pozvolna osvobodí od prožitých traumat, vzroste jeho sebedůvěra a příjemný tok řeči (bez zádrhelů) bude časem plynout z jeho úst. „Dysjednající“ se zlepší v učení a zároveň Ty pochopíš, že dobrý prospěch a dosažené vzdělání není v životě to nejduležitější. Láska a pohoda je víc než vědění, jež získáš učením a rozumem.
Opatrný buď k alternativním terapiím, které cíleně působí přímo na hlavu a snaží se zvýšit výkonnost mozku. Často sice dosáhnou úspěchu, avšak rovněž v mnoha případech z klidného človíčka udělají „divocha“. Dávej si pozor, abys snahou po rychlém a také pro Tebe málo náročném léčení nevypustil „džina z láhve“ (vypouští ho sice ten, kdo na dítě a jeho mozek vědomě působí, jenomže Ty jsi mu k tomu dal příležitost). Mnohý džin se totiž nechce vrátit zpět do láhve a nezdravě podporuje rozumovou i pohybovou aktivitu dítěte.
Potíže s nějak omezeným psaním, čtením, počítáním, vyjadřováním i manuálními schopnosti jsou asi z poloviny dědičné. „Zhřešil (přímo) on, nebo (spíše) jeho rodiče,“ psáno je. Jak je to u Vás, kolik jste dosud udělali a ještě nenapravili zásadních chyb, kolikrát jste se odvrátili od Lidství?
Čím kdo zachází, tím i schází. Mnozí kdysi doma neoblomní „vůdci“ až tyrani, kteří byli necitliví ke svému životnímu partnerovi, ke svým dětem i rodičům, prožívají v některém z dalších zrození svého ducha tísně i hrůzy, jež v minulosti vytvářeli jiným. I v současnosti je hodně k někomu „zlých“ lidí. Nebývají moc vidět, poněvadž přes den je ukrývá hemžení v ulicích i obchodech a v pracovním kolektivu se takto špatně obvykle neprojevují.
Jestliže jsi svým jednáním jiným zadrhl a ztrpčoval život, pak sám jednou pod obdobným tlakem, s pocitem méněcennosti a částečně přehlížen žiješ, nebo uvedené snášíš společně se svým koktajícím dítětem v době, když už se chováš výrazně lépe.
K vyléčení koktavosti a nemocí, které jsou charakteristické „dysjednáním“ a „dysschopnostmi“, vede univerzální cesta - aktivitu a snažení „postiženého“ zkombinuj se svou láskou a tolerancí. Dopřávej ustrašené, v dobro nevěřící duši dostatečný prostor a čas, aby se sama pozvolna vyjádřila, do čtení se pustila a niterně se rozzářila. Vždyť i zpěv, který je při léčbě těchto zdravotních potíží často doporučovaný, je prostředkem k uvolnění mysli, rozkvětu tváře a k nalezení sebedůvěry.
(Co nám tělo říká aneb po stopách nemocí - Miroslav Hrabica http://www.hrabica.unas.cz/index2.php?page=knihy&data=telo2)
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra Balbutická komunita -> Metody Časy uváděny v GMT
Strana 1 z 1

 
Přejdi na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.


Powered by phpBB © 2001, 2005 phpBB Group
Czech translation by Azu; Revised by drake127